Jdi na obsah Jdi na menu
 


Resumé dobrodružství 2007

19. 7. 2007
Hrálo se na kolaudačce v Olomouci, na kolaudačce u Honzy a na piknikočundru 9.-12.7.2007.
 

 

 

        Poté, co se podařilo dráčkovi odtáhnout Thorana (zlevitovaného) a zrušit ochromení pomocí lektvaru rudého kříže, oživili i Gryzixe, vyslali drakoletce na průzkum okolí. Jeden hlásil dlouhou kolonu gnollů na silnici asi 5 mil východně. Zjistili, že je to kolona gnollů (povozy tažené kříženci krav a buvolů), která se zasekla při zborceném mostě při tažení na jih, kde se soustřeďuje velká síla gnollů, chystající se zničit velkou skupinu magických tvorů. Také zjistili, že ony podivné magické bytosti, které ochromily Gryzixe a Thorana, jsou na území JV kontinentu již od dob Digrima a ony stály za velkým odchodem gnollů z této země. Skupina magických tvorů v lese byla znehybněna díky nedostaku magenergie, kterou tyto bytosti potřebují ke své existenci, takže nebyla příliš nebezpečná. Také zjistili, že velká gnollí pevnost S´ajuthanova Pěst (družinou briskně přejmenovaná na Apato), kde sídlí gnollí řád S´ajuthanových následovníků, se nachází asi 1000 mil na SV. Ihned se vydali na cestu a po dvou přestávkách na noc v gnollích vesnicích (1 více přátelská, 1 méně) dorazili na místo.

 

        Gnollí pevnost je rozlehlý komplex budov, věží a opevnění, vybudovaný zčásti na několika sklaních výběžcích, zčásti je zapuštěn přímo do hor. Uvnitř bylo také několik lidí a barbarů, dobrodruhů ve službách gnollů či gnollům pomáhajícím. V pevnosti vyhledali gnollího velmistra a sdělili mu, co viděli ve svitcích. Po třech dnech si je pak velmistr zavolal a sdělil jim, že v archivu nalezli jen kusé zprávy o druhé výpravě. Z té vyplývalo, že na první výpravě gnollové narazili na Modráka, měli mnoho mrtvých a druhá výprava byla vyslána pro to, aby celý areál chrámu magicky uzavřela. Chrám se nachází severně od pevnosti S´ajuthanova Pěst. Jeho poloha je zakreslena na mapách, které velmistr nechtěl družině ukázat, a proto vyslal s družinou jednoho gnolla jako průvodce.

 

        Když družina doletěla k chrámu, viděla to, co ve svitcích. Jen roční období bylo jiné – na svitcích léto, v reálu zima. Vše bylo pokryto sněhem. Draky nechali asi půl míle od chrámu a vydali se k bráně. Tou prošli a začali si prosekávat cestu přes dva sáhy vysokým hustým křovím, které rostlo všude. Asi po 50 sázích je zezadu napadli dva démoni velikosti B, které porazili a pak postupně dalších 5 démonů vel. C. Trapez s nimi bojoval na místě, zbytek družiny ustoupil k bráně, kde už však čekali domorodí válečníci a zasypali je šípy. Boj se táhl nějakých 18 hracích hodin, výsledkem bylo, že zabili 3 démony vel. C, 2 zahnali na útěk a pobili hlavně za přispění Gryzixe kolem stovky domorodých válečníků. Poté se zabarikádovali uvnitř a vysekali několi sáhů² keřů. Keře ale asi hodinu po posekání dorostli. V průběhu boje se vytvořila magická mlha, která se ale několik kol po boji rozpustila. Trapéz zjistil nějaké informace o ptačích šamanech, kteří umějí vyvolávat neživé démonické létavce – kožnatce, o Velcích dracích, elfech, gnollech a domorodcích (legenda). Mort, který se v průběhu boje teleportoval z areálu chrámu do lesa, se dostal do kontaktu s domorodci, ale podařilo se mu asi po hodině dostat zpět k družině. Trapéz také zabojoval  s jedním válečníkem kmene Medvěda. V areálu chrámu nefungovali útoční démoni ve zbraních ani démoni v předmětech, nešli vyvolat astrálové. Fungovala kouzelnická kouzla a šly vyrábět lektvary. Dráček nemohl opustit kvůli gnollímu uzavíracímu kouzlu areál chrámu. Na večer družina po vypití lektvaru mlhovina opustila areál a přenocovala v lese, kde v noci prošla 2x kolem hlídka domorodců.

 

        Druhý den Mort zajal v táboře jednoho válečníka z kmene Rysa a zjistil, kde se nachází jejich šaman. S Trapézem poté zaletěli do tábora kmene Rysa a z chatrče unesli šamana. Pomocí hypnózy od něj zjistili, že příkaz k přesunu všech osmi kmenů přišel od šamana kmene Orla, skrz kterého mluvil jeden z Bohů. Ten přikázal, aby mu sem do chrámu donesli Dračí srdce, což je úlomek mocného artefaktu, který kmeny společně střežili. Bůh, který mluvil skrz šamana kmene Orla je ve skutečnosti Modrák, kterému úlomek předali, provedli obřad, po kterém Modrák zmizel (viz vize ve svitku). Modrák jim ještě přikázal, že sem mají přivést své válečníky, neboť se sem blíží cizinci, kteří chtějí překazit jeho plán – oživení Velkého draka. Domorodci je mají zabít. Mazin ještě před tím zjistil telepaticky informace od jednoho z válečníků – co jsou vlastně šamani a domorodci zač (že kmenů je osm – Orli, Rysi, Vlci, Medvědi, Lišky, Hadi, Kanci a Zubři, přičemž v prvním souboji pobili kolem stovky válečníků kmene Vlka a proto je vystřídali válečníci kmene Medvěda). Šamani nakukali svým válečníkům, že družina jsou vlastně zlí démoni, kteří jim chtějí ukrást duše a proto je musejí zabít.

 

        Poté se družina vydala do chrámu – pomocí levitace se dostala přes keře do chrámu. Po nějaké době našli tajný vchod do podzemí, kde ve třetím, nejspodnějším patře nalezli zavřené kamenné dveře. mazin je pomocí kouzla otevřel a stanuli tak v kruhové místnosti, kterou viděli ve svitku. Uprostřed zela díra, která se ukázala být po prozkoumání teleportem do Podsvětí. Družina jím prošla.

 

        Podsvětí je rudý nehostinný cizí svět, pustina tvořena pískem, ostrými skalami a neprůchodnými horami. Všude postávali zcela apatičtí lidé. Družina zjistila, že v něm neexistuje únava a nelze se zranit. Bolest je ovšem cítit normálně, o čemž se všichni posléze přesvědčili. Mazin pomocí telepatie jednoho vyzpovídal a dospěli k závěru, že se jedná zřejmě o duše zemřelých. Co se týče dotyčného člověka, byla to duše zemřelého vojáka, který spatřil velkého draka, jak pobíjel nějaké rytíře na koních a veliké vícehlavé psy. Vydali se náhodným směrem a po hodinách putování narazili na člověka, který se představil jako Polen, a že byl teprve den před svým nedobrovolným zmizením vysvěcen za kněze Estorothova chrámu v Argosu. Byl zoufalý a nic nechápal. Do Podsvětí se dostal po přečtení zakázané knihy jednoho velekněze. Při svém putování Podsvětím narazil na velkou bránu a na draka. Družina se pak vydala směrem k bráně, na kterou po mnoha hodinách cestování skutečně narazili. Před Velikým skaliskem, uprostřed něhož byla velká dvoukřídlá kamenná brána, zajištěná řetězy, ležel obrovitý drak a marně se snažil zpřetrhat řetězy. na skalisku stál Modrák. Všude kolem postávali opět apatické duše mrtvých, které trhali démoni. Družina obešla skalisko. Telepaticky je kontaktoval Modrák a vyhrožoval jim. Pak na ně poslal velkého démona vel. D, který požvíkal Thorana, ale poté co zjistil, že se nejedná o duši zemřelého, jej vyplivl a nechal být. Modrák mu neúspěšně přikázal, ať družinu pobije. Démon na ně nakonec poslal deset démonů, kteří všechny členy družiny požvýkali, ale nakonec také nechali znechuceně být. Modrák jim pak zmizel z dohledu a družina se rozhodla za ním vylézt na skalisko. Modrák pomocí své mysli až na Trapéze všechny zcela paralyzoval. trapéz s ním na vrcholu skaliska svedl krutý souboj, ve kterém nakonec zvítězil a Modrák pomocí teleportu prchl. Slíbil ale, že se ještě vrátí. Družina se pak posbírala a dala se do bezcílného bloudění po Podsvětí. Po dlouhé době se nakonec zničehonic objevil teleport a družina skrz něj Podsvětí opustila. Polen musel zůstat, teleport na něj nefungoval.

 

        Ocitli se v chatrči vystrašeného šamana. Ten se zrovna snažil vyvolat nějaké démony, kteří by jeho kmeni pomohli bojovat v boji s běloch, cizáckými vetřelci, kteří jeho kmen již dlouhé roky vykořisťovali a shodou okolností otevřel teleport do Podsvětí (to se mu podařilo jen díky tomu, že Modrák zcela rozvrátil řád, který v Podsvětí panoval a nic tam nefungovalo, jak má). Družina přistoupila na jeho hru a vydávala se za démony. Druhý den se šla družina za doprovodu podívat na cizáky. Spatřili tábor, kde domorodci zpracovávali dřevo, s barbary a lidmi jako strážnými. Mazin pomocí telepatie mj. zjistil, že dřevo z tábora se odesílá do přístavu, odkud ho odváží loď. Strážných je v táboře celkem asi 60. Vydali se tedy po cestě k přístavnímu městu, kam po dni cesty došli. Tam zjistili, že se nacházejí v Novém světě, na území, které kdysi dávno (když elfům ještě vládl Aarond Dorinol a v Hyperboreji řádil Erzghor) kolonizovali elfové ze Zamory. Posádku města tvoří několik žoldnéřů z Vanaheimu, plus pár obyvatel. V pracovních táborech domorodci těží dřevo, dopravují sem do přístavu a odtud se lodí posílá do Zamory, kde ho kupují elfové. Za dřevo dobře platí a přístav, který je v současné době spíš městem duchů, žije jen z tohoto obchodu. V okolí jsou tři pracovní tábory. V čele města je guvernér, dále je po něm významnou postavou předák, který zaměstnává žoldáky. Loď do přístavu doplouvá asi jednou za tři měsíce, bohužel naposled odplula asi před třemi dny. Družina se tedy rozhodla najít si práci v táboře. Druhý den ovšem do přístavu dorazila obchodní loď, kterou zle pochroumala bouře a musela podstoupit nejnutnější opravy, aby doplula do Zamory. Opravy trvaly tři dny a družina se zapojila, za což dostala mzdu. Mazin přesvědčil kapitána, aby družinu vzal na loď. Lodivod, zástupce kapitána jim slíbil, že je vezme za třetinovou taxu (1000 zl), ale musí jim pomoci s veslováním, neboť několik veslařů zahynulo při bouři. Mort nakonec zařídil, že lodivod úplně zapomněl, že mu nikdo nezaplatil a tak se svezli zadarmo. Mazin s Thoranem fungovali jako ošetřovatelé, zbylí členové pak museli tři dny v podivné husté mlze, kde panovalo úplné bezvětří, bez odpočinku veslovat. Byla to šichta, ale nakonec po třech dnech vypluli z mlhy v moři našeho světa. Mlha skrývá totiž jediný průchod – teleport, který náš a Nový svět spojuje a je velice snadné v něm zabloudit a ztratit se. Cesta k mlze trvala měsíc a půl a pak ještě měsíc trvalo, než dopluli do Shadizaru, údajně nejkrásnějšího města světa a hlavního města Zamory, elfí ostrovní říše. Navštívili Hyperborské velvyslanectví a lodí se nakonec dostali do Argosu. Bylo to více jak půl roku poté, co na výpravu odešli. Tam se zkontaktovali s královnou, povyprávěli jí, co se přihodilo a královna jim sdělila, že ke gnollům odcestoval její přítel a rádce Elrond (je to jeden z mála přeživších členů původní elfí Bílé rady, kterou zničila Hůl před asi 150(?) lety). Navštívili také Estorothův chrám, kde mluvili s nesdílným vyšším knězem a veleknězem. Byli ujištěni, že řád na věci pracuje a již brzy ji vyřeší a tak se družina nemá do ničeho míchat a o nic se zajímat.

 

        Družina se pak na dracích opět vydala ke chrámu. Tam nikoho nenalezla, domorodci zmizeli, stejně jako démoni, létavci a dráček. Teleport v kruhové místnosti také zmizel. Vydali se tedy do gnollí pevnosti, kde je již očekával gnollí velmistr, Elrond a jako vždy nafintěná Anette. Anette jim s úsměvem na rtech poděkovala za účast na tomto těžkém úkolu a za jeho skorovyřešení a nechala donést ztracené věci družiny. Družina ovšem toto vysvětlení nepřijala a dala se do hádky s Anette. Také z jednání Elronda a velmistra bylo zřejmé, že s jednáním Anette nesouhlasí a naštvaně opustili místnost. Elrond chtěl družině ukázat zajatého Modráka, na což podle něj měla družina právo, ale Anette to zakázala. Poté co velmistr i Elrond odešli, vypukla hádka nanovo. Thoran vyčítal Anettě smrt dráčka a společně pak to, že je opět podvedla. Anette svou roli nějak nezvládla, vynadala družině, že dělají chybu, když se neváží její velkorysé přízně a po chvílu družina naštvaně a znechuceně místnost opustila. Všichni členové Anett slíbili, že s ní již nechtějí mít nic společného a že ji nepovažují za svého přítele. Anette se nasrala a nechala je odejít.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář